Helgoland - cesta za malými tuleni

Na přelomu jara a léta jsme se domluvili s kamarádem Honzou, že v prosinci zajedeme na pár dní k Severnímu moři na ostrov Helgoland a pokusíme se nafotit malá tulení mláďata i tuleně samotné. Na Helgolandu jsme byli naposledy na začátku června před rokem a půl, fotit primárně tereje bílé a jiné ptačí druhy. V letní sezóně je tu k vidění spousta mořských a pobřežních ptáků a díky tomu si Helgoland vysloužil název „slepičárna“. V zimě je situace úplně jiná a v podstatě jediné, co je tu k focení jsou tuleni a jejich mláďata, která se rodí právě v těchto chladných měsících. Občas je sice vidět hejno jespáků, kajka nebo se vám podaří spatřit ústřičníky s vránami a racky, ale s létem se to nedá srovnávat. Roztomilost tuleních mláďat nám tento fakt ale zcela vynahradila. V poslední době jsem měl už pocit, že se jen „topím v peří" – věnoval jsem se hodně focení ptáků - a potřeboval jsem už změnu. Tuleni tu jsou zastoupeni ve dvou druzích – tuleň obecný a tuleň kuželozubý. Tuleň kuželozubý je větší a agresivnější - často nemá problém zabít mláďata právě tuleňů obecných, což jsme viděli hned první den po příjezdu, během krátké procházky podél pobřeží Helgolandu.



Hlavním místem k focení tuleňů je však ostrov Düne, který je v těsné blízkosti Helgolandu a kam pravidelně jezdí každou půlhodinu přívoz (cena je 5€ zpáteční lístek). Ovšem v zimních měsících existuje celkem reálné riziko, které může pokazit plány a otrávit den nebo celý pobyt - Severní moře totiž bývá v zimě neklidné a vichřice nejsou nijak ojedinělé. V případě, že taková situace nastane, kapitán přívozu po příchodu k lodi oznámí, že se jízdy ruší až do zklidnění počasí a vy tak máte několik možnosti, jak naložit s časem, než se povětrnostní podmínky zlepší:


- Jít zapít nudu do některého z barů.

- Navštívit místní kostel a pomodlit se za bezvětří.

- Zachumlat se do peřin na hotelu, nebo alespoň vyjít na jedinou pláž Helgolandu jako na záchranný bod a pokusit se zachovat si fotografickou hrdost :)

V našem případě, když jeden den bylo počasí velmi neklidné a spoje byly zrušeny, se vyplatila poslední možnost, kdy jsme právě na pláži objevili jednoho mladého tuleně obecného, který klidně odpočíval a dal nám tak mnoho příležitostí nafotit ho ve všech možných úhlech a dokonce i během krátké sněhové přeháňky. Ostrov Düne je během zimních měsíců přístupný pouze asi z jedné čtvrtiny. Na zbytek území je zákaz vstupu právě z důvodu klidu pro nedávno narozená tulení mláďata. Nás toto zjištění nejdříve rozladilo, ale brzy jsme zjistili, že i na tom poměrně malém, přístupném, kousku pobřeží je tuleňů dost a hledání objektů k focení nebude problém.




V článcích kolegů fotografů jsem se dočetl pár stížností na strážce, kterých je Düne plný. Ti mají za úkol chránit tuleně a hlavně jejich mláďata, před dotěrnými lidmi. Maximální vzdálenost, na kterou se lze k tuleňům přiblížit je oficiálně třicet metrů. Ve skutečnosti se však strážci začínají mračit, pokud někdo nerespektuje alespoň minimální vzdálenost deseti metrů. Neposlušné návštěvníky, nerespektující nařízení, mohou stráže okamžitě vyprovodit na nejbližší loď zpět na Helgoland, čehož jsme se také stali svědky. Sami jsme během naší letní výpravy, neměli se strážci jediný problém. Rozhodli jsme se tedy v tomto pokračovat i letos a hned první den, když jsme je potkali, dali jsme se s nimi krátce a zdvořile do řeči, aby o nás věděli. Sami se pak rozpovídali a dokonce nám poradili, kudy a kam jít, kde jsou zajímavá místa s odpočívajícími mláďaty a dozvěděli jsme se i něco málo ze života tuleňů. Pouze v jednom případě, když jsme byli u mladého tuleně poměrně blízko, nám kolemjdoucí strážce jen s úsměvem a zavrtěním hlavy naznačil, že nestojíme zrovna nejvzorněji. Dalším strážcem jsme byli zase pochváleni, že by si z nás měli brát jiní příklad. Myslím, že je to jen o přístupu a především o lidech a jejich soudnosti a respektu nejen k nařízením, ale i k těm živým tvorům. Pravdou je, že s ohnisky 600mm a 500mm na DX zrcadlovce (neboli 900mm a 750mm) bychom minimální vzdálenost neporušili, ani kdybychom chtěli - jinak bychom nic nevyfotili. Sice tak dlouhých ohnisek není vyloženě třeba, ale šetří to nervy strážců, fotografa a především malých tuleňů a jejich rodičů. Také s ohledem na to, že samec tuleně kuželozubého je těžký kalibr a poměrně tichý a rychlý cvalík.



Na závěr ještě napíšu pár rad pro případné zájemce o návštěvu tohoto krásného místa. Přišlo mi několik dotazů, jak se na Helgoland dostat, tak to zde trochu rozepíšu:

Na Helgoland vede několik lodních tras z různých měst, ale nejlepší z hlediska dostupnosti, to podle mě je z Cuxhavenu, kde kromě prosince funguje spojení katamaránem společnosti Helgoline. Další možností, tentokrát včetně prosince, je spoj klasickou lodí společnosti Cassen Eils, kterou plavba trvá zhruba 3 hodiny. Způsob odbavování zavazadel mi nepřipadá, oproti společnosti Helgoline, nejlepší - doslova bojovat o kufr s dalšími cestujícími je kratochvíle, kterou si příště rád odpustím. Nicméně kdo chce na ostrov v prosinci, nemá na výběr. Nákup lodních lístků zařizuji vždy přes internet předem, jakmile se můj termín objeví v nabídce plaveb. Rezervaci ubytování je dobré zajistit také s velkým předstihem - jako adekvátní dobu pro výběr vhodného hotelu, penzionu a hlavně typu pokoje, doporučuji asi půl roku předem, jelikož ostrov Helgoland funguje jako rekreační středisko a bývá tu značně plno i v zimě. Dobré je si zabalit doma i nějaké jídlo, protože na Helgolandu fungují jen dva obchody se základními potravinami a samozřejmě „lidovými“ cenami. Další možností jsou samozřejmě restaurace. Oproti tomu na Düne obchod nenaleznete, v létě tu funguje jen restaurace, která je ovšem v zimě zavátá pískem. Velká nepříjemnost na Düne, při focení od země, je jemný písek, který na ostrově díky větru poletuje v podstatě neustále a dokáže se dostat opravdu všude. Je proto dobré ochránit techniku a optiku různými typy ochranných pouzder, obalů nebo ji alespoň obalit kuchyňskou folií.


Tolik z prosincové cesty na Helgoland a Düne, která byla v roce 2018 poslední.





Další snímky ze zimního focení tuleňů si můžete prohlédnout zde, kde je dle časových možností doplňuji.

  • Black Facebook Icon
  • if_500px-16_273577
  • Black Instagram Icon
  • YouTube - Black Circle

© 2018 Zdenek Jakl | www.zdenekjakl.com | Jaroměř, Czech Republic

zdenek.jakl@gmail.com